Dnešní krokové variace byly charakterizovány
pranostikou " O svatém Šimoně schází sníh ze stráně."
Opravdu to tak vypadalo. Šli jsme s manželem do města,
protože jsme sháněli bezéčkovou šunku. V soukromé
masně Chodura nebyli sice moc přívětíví, asi se jim
pondělní den zdál nepatřičný na to, aby byli v práci,
protože paní mě nevybíravým způsobem řekla: "Co byste
ještě chtěla, to se nedělá a nezdržujte !" A přitom tam
nikdo nebyl. Když tento obchod začínal, tak tam byla
neobyčejná ochota. Ale nic nevydrží věčně. Pak jsme
zašli do lékarny Dr. Maxe, což je hned naproti a odtud
jsme se pomalounku pustili do Billy na Hynaisovu ulici.
Mého manžela to táhlo velmi k zemi a vypadal strhaně.
Stěžoval si, že je mu dneska nedobře, ale protože si musí
vše vyřídit sám, "jelikož jen tehdy je to dobře, syndrom
starších, kdy jen oni mají pravdu", tak holt musel trpět.
Tam jsme pořídili vcelku bez problémů a sehnali jsme
Dia meruňkové džemy. Před prodejnou jsem si vyfotila
velikánského psa, který byl uvázán u háku. Pak jsme
odešli do vědecké knihovny vrátit knihy. Tam jsem se sešla
s kamarádkou, vyměnily jsme spolu pár vět a hned nám
bylo líp. Poté jsme se vydali do Švédské ulice, kde je
pobočka Magistrátu města Olomouce a platí se tam poplatky
za odpady. Původně jsme chtěli jít ještě do Papírnictví,
ale v nedýchatelném smogovém a inverzním ovzduší jsme
toho měli už dost. S vypětím sil jsme odešli na tramvaj
a byli jsme rádi, když jsme o půl dvanácté byli konečně
doma. Celkem jsme ušli 9 870 kroků.
Parkoviště Hynaisova ulice
Parkoviště Heyrovského
cestou domů
můj průvodce