Úterní dopoledne jsem zasvětila preventivní návštěvě
lékaře, kam jsem měla dojít už v srpnu. Jenže každý
možný termín mne natolik vystresoval, že z toho
nakonec sešlo. Už se to nedalo odkládat a tak jsem
doslova vyrazila "jak namydlený blesk". Dva km
a z toho větší část do kopce jsem zvládla za dvacet
minut. Dalších deset minut jsem se vydýchávala,
ale úderem deváté jsem už seděla v čekárně a začala
jsem číst knihu. Stačila jsem přečíst sotva půl stránky
slibně nazvané knihy Nadi Dubcové: Začíná to nudlemi...
a už sestřička volala moje jméno. Po vyšetření jsem
ještě šla na odběr krve, aby bylo jasno, jaké jsou
"márkry". Sestřička byla šikovná a strefila se hned
na poprvé a tak jsem úderem desáté už byla doma.
Výsledky budou známy do konce týdne. Dolů jsem
doslova běžela, protože jsem potřebovala co nejdříve
malinkatou místnůstku a my ženský nemůžeme jít
za keříček. Vše jsem stihla a ušla jsem8000kroků.
