Páteční čas po obědě jsme se vypravili
s manželem k lékařce.Opravdu to bylo
ťap, ťap a velice opatrně, protože to hrozně
klouzalo a muselo se jít krok za krokem.
Potřebovala jsem
přece jen nějaký lék na bolavé puchýře
a do nemocnice mne to ale vůbec nelákalo.
Taky v lékárně jsem docela uspěla a donesla
jsem si dubovou mast. Paní doktorka byla
velmi vstřícná a máme si dojít pro doporučení
po neděli. Ještě jsme navštívili masnu a oklikou
jsme došli domů ze zadu, protože u vchodových
dveří to bylo na zabití. Manžel měl bezvadné
kovové návleky na boty a já šla s holí. Po třech
dnech jsme byli konečně na čerstvém povětří.
Ušli jsme 2200 kroků.