O LÁSCE A POMLÁZCE

O lásce a pomlázce

Vietnamci jsou zdatní obchodníci. O tom nemůže být pochyb.

V jejich krámcích se proto už dávno před Velikonocemi

objevily kbelíky nabízející velikonoční pomlázky.

* * *

Vypadají poněkud cizokrajně. Tenounké větvičky jakési
neznámé

rostliny jsou umně spletené zvláštní technikou. Aby nebylo pochyb,

o co jde, je vedle kbelíku napsáno: POMLÁSKA - 25.
Všimli jste si dobře. Má to chybičku. Vietnamská pomlázka se píše

s písmenkem "s". Zřejmě mají dojem, že tahle folklorní pomůcka

nějak souvisí
s

láskou.

Potlačila jsem v sobě touhu jim vysvětlit, že naše pomlázka pochází

od slova mlází a že krásnější polovina lidstva se u nás ošlehává proto,

aby se zmladila, stejně tak, jako se nemilosrdně prořezávají větve

stromů. Trochu to bolí, ale pro krásu se musí trpět. Krev se rozproudí,

ruměnec pokryje líčka a i ta nejlínější dcerka sebou trochu pohne.

Radost se podívat.

Je zvláštní, že tyhle prastaré pohanské zvyky, které nepochybně mají

co do činění se sympatetickou magií, přežívají až dodnes a provázejí

nejvýznamnější křesťanské svátky.

Bude to asi tím, že se to všechno odehrává na jaře. Všechno se probouzí,

hormony fungují více než jindy, lidé se dopouštějí nevysvětlitelných

hloupostí, jen aby získali vyvoleného partnera.

Takže vlastně ti Vietnamci mají také pravdu.

(Z nové knihy
Jindřišky Kubáčové " Malé úvahy". Česká biblická společnost,

Praha 2010. S. 59.)