Od dnešního rána jsme byli skoro celé dopoledne v poklusu.
Doprovázela jsem manžela do rehabilitačního centra Elpis,
kam jsme jeli taxíkem, protože ten kopec zvaný " krpál" je
dosti strmý. Ani zpět nebylo možné jít pěšky, protože foukal
ledový vítr a po koupeli, vířivce a elektroléčbě by se drahoušek
asi příliš ochladil a pak by místo zdravění, polehával v posteli.
Všechny procedury zvládl plus mínus za tři hodiny a byli jsme
rádi, že už jsme doma. Udělala jsem pak rychlý oběd
s těstovinami, krůtím a pekingským zelím a zatímco nejstarší
člen rodiny šel narovnat zádíčka, já se vydala pěšobusem
do čokoládového obchůdku. Vítr byl pořádný a tak jsem měla
kapucu, šálu a rukavice a poctivě jsem šlapala do obchůdku
s čokoládovými dobrůtkami. Potřebovala jsem vše stihnout do
třinácté hodiny, abych nemusela čekat a stepovat před domečkem
příliš dlouho. Za cestu tam i zpět jsem ušla 5000 kroků. Vyfotila
jsem si také pěkné velikonoční dekorace a naladila jsem se do
růžova.
Velikonoční dekorace v Elpisu
Dekorace VV u pana Rostislava
