"O SVATÉM AUGUSTINU
LÉTO OPOUŠTÍ KRAJINU."
Dnešek před východem sluníčka byl natolik chladný,
že se nám do osmistupňového rána vůbec nechtělo. Tedy
hlavně manželovi, on je nádherně opálený a
především chytá horké sluneční paprsky.
Navrhl, abychom šli později, až se trochu oteplí.
Víceméně se mu zřejmě nechce chodit bez cíle
kolem domu jen tak. Určil cíl a tak jsme vyšli
deset minut po osmé hodině do tržnice, kam jsme
šli pro jablka. Vždycky jsem tam jezdila autobusem,
jsou to jen tři zastávky. Ale dnes tedy pěšobusem.
Cestou jsme potkali sousedku s psí slečnou
jednoroční Peggy
Právě šla od doktora, protože jí štípla vosa
a tak byla celá ustrašená.
Vzali jsme to zkratkou kolem Trendu, potom
Kischovou a přes křižovatku u Zenitu, což bylo
o život, protože nefungovaly semafory. Pak
Schweitzerovou, Polskou, Vídeňskou, Tř. Svobody
na tržnici, kde jsme koupili kilo jablek a pak jsme
došli na autobus č.16 a vystoupili jsme za křižovatkou
smrti, kde byla zrovna nějaká havárka, ale tam
přecházet je vždycky o život. Jsou řidiči, kteří
mnohdy nerespektují červenou a jedou dál. Potom
jsme to vzali Schweitzerovou kolem oranž kostky,
ulicí V křovinách a domů. Čistého času chůze
trvala 51 minut, což je 5100 kroků. Pěšinkou domů
jsme opět potkali vrabčáka.