Dnešní den, kdy je v kalendáři jméno Jaromír a Jaromíra,
jsem kolem třinácté hodiny vyrazila na procházku sama,
protože manžel se utíkal rozloučit s rybníkem, kam celé léto
chodil lovit sluneční paprsky a plavat. Měla jsem cíl - najít
hřiště, které se včera otevíralo. No, v žádném případě není
lehké se orientovat na sídlišti, kde nebydlíte. Málokterá
ulice má viditelný název a tak jsem několikrát zabloudila
a musela jsem se pořád ptát, jenže ani obyvatelé sídliště
Nové Sady moc toho nevěděli a každý mne posílal jinam.
Nachodila jsem tím pádem hodně kroků, protože jsem se
dostala do míst, až na druhém konci oné zátopové oblasti.
Přešla jsem Jeremiášovu, částečně Zikovu a odbočila jsem
první ulici vpravo na Rožňavskou kolem Restaurace Bohemia
napříč k Waldorfské ZŠ a MŠ, kde jsou tři sochy. Pak kolem
Werichova domu přes parčík a hřiště pro větší děti zase zpět
na Fischerovu a Handkeho a opět přes trávník k hledanému
hřišti na Peškovu, Voskovcovu, Schweitzerovu, kolem Billy
a domů. Za hodinku jsem ušla 8000 kroků.
(Rožňavská ulice)
(Restaurace Bohémia)
(socha u Waldorfské školy)
(Nové Sady - WŚ)
(Nové Sady - parčík, hřiště)
(Werichova zezadu)
(Nové Sady - nevím kde jsem?)
(Handkeho)
(Voskovcova - průhled na kapličku)
(Voskovcova ulice)